Na počátku 50. let 19. století požádala společnost o schválení parního provozu. Uděleno jí bylo dne 5. srpna 1854 a v létě téhož roku proběhly i první zkušební jízdy parní lokomotivy na budějovické trati. Ty ale nedopadly dobře. Ukázala se řada technických problémů způsobených dílem „úsporným“ stavěním M. Schönerera, dílem konstrukčními nedostatky původního konceptu Gerstnerova. Výsledek byl zřejmý – plynulý přechod na
Primárně byl projekt určen pouze pro nákladní dopravu a vůbec nepočítal s přepravou osob. O povolení k osobní dopravě zažádala společnost až v roce 1834 a obdržela jej 1836. Těžiště nákladní dopravy představovala sůl a uhlí. Náklad se převážel nákladními vlaky, provoz kterých se řídil jízdními řády. Vyjížděly přibližně v osmihodinových intervalech. Potahy a zápřah byly různé podle hmotnosti vlaku a stoupání tratě. Nákladní vlak
Při stavbě koněspřežné železnice byla většina dělníků zaměstnána jako nádeníci. Jejich denní plat byl v různých letech různý a pohyboval se od 30 do 90 krejcarů. V nejvyšším nasazení pracovalo na stavbě až 6000 lidí. Vedoucí stavby si při výstavbě přišel na 8 zlatých, inženýři na 1 – 2 zlaté denně. Po zahájení provozu nabírala železnice stále zaměstnance. V administrativě
Trasa koněspřežné železnice z Budějovic do Lince měla délku 128,8 km. Podél tratě bylo postaveno 52 strážných domků, 5 přepřažných stanic, 6 mezistanic a 14 výhyben. Součástí stanic byly i další objekty potřebné pro údržbu trati a péči o koně. Vedla přes stanice Budějovice, Holkov, Bujanov, Kerschbaum, Lest, Oberndorf, Urfahr a Linz/Donaulände. Trať byla jednokolejná s rozchodem kolejí 1106 mm (dnešní nejrozšířenější
V témže roce však, na třetí výročí udělení privilegia (7. září 1827) vyjel ve tři hodiny odpoledne první zkušební vlak z Trojan u Dolního Dvořiště směrem na Budějovice. Vlak přenocoval v Holkově a další den ráno v 9 hodin dorazil do Českých Budějovic na nádraží, které bylo mezi dnešní Mánesovou a ulicí B. Němcové (v místech kolem dnešního Muzea koněspřežky). Vlak byl sestaven se
Projektování předcházel návrat k myšlence průplavu mezi Vltavou a Dunajem. Oživila jej v roce 1807 Česká hydrografická společnost, která zadala zpracování studie vědeckému řediteli společnosti Františku Josefovi Gerstnerovi (1756 – 1832). Gerstner se seznámil se všemi podklady a poměry a 1808 přednesl závěry na valném shromáždění. Konstatoval, že projekt realizovatelný je, ale technicky je velice náročný a také drahý. Aby mohl
V pátek 7. září 1827 ve tři hodiny odpoledne vyjel z Trojan u Dolního Dvořiště směrem na Budějovice první zkušební vlak koněspřežné železnice, první dopravní stavby tohoto druhu na evropském kontinentu. U příležitosti 190. výročí této mimořádné události vám přinášíme desetidílný seriál, který připravil Juraj Thoma. Na počátku stavby vlastně první železnice na evropském kontinentu (mimo Anglii) byla myšlenka propojení Vltavy s Dunajem a nepřišel s ní
Občané města by měli více využívat svého práva vznášet své názory, připomínky a podněty na jednání svých zastupitelů. Umožňuje jim to jednací řád Zastupitelstva města České Budějovice. Stanovující v § 5 podmínky pro vystoupení občanů města na jednání zastupitelstva, které je veřejné. Vzhledem k tomu, že hnutí Občané pro Budějovice vnímá účast veřejnosti na rozhodování o našem městě jako
Je ku prospěchu věci, pakliže dobře započaté dílo se dokončí, přestože jeho původní aktéři byli od díla odstaveni. To v Českých Budějovicích platí o rekonstrukci objektu v ulici Adolfa Trägera, díky níž bude mít kapacita městských školek od nadcházejícího školního roku o šedesát míst navíc. „Příprava na zřízení této mateřské školy začala v době, kdy hnutí Občané pro Budějovice bylo
Jsou rozhodnutí, která by si politici měli dokázat odříct. V Českých Budějovicích jsme si vysloužili z ostudy kabát, když jsme se rozhodli umístit v centrálním parku darovanou sochu Přemysla Otakara II., aniž bychom se předem zeptali odborníků na její uměleckou hodnotu. Nyní se současné vedení města chystá na podstatně pochybnější husarský kousek. V sousedství sportovní haly, o jejíž budoucnosti se