Kvalita a rozsah kulturní nabídky ve městech je vnímána jako zásadní z hlediska kvality života. Zatímco v minulosti byly jako základní faktory produkce vnímány půda, práce a kapitál, přičemž později přibyly technologie a informace, dnes se pokrok neobejde bez kreativity, kterou rozvíjí právě kulturní vzdělávání. Odborné studie naznačují, že existuje přímá souvislost mezi inovační výkonností a zapojením obyvatel do kulturního dění. S tím úzce souvisí otázka, jak kvalitní je kulturní infrastruktura daného města. Odpověď na ni neposkytuje v Českých Budějovicích příliš optimismu.
„Vztah současného vedení města k objektům, které jsou v jeho vlastnictví a měly by sloužit kulturnímu dění, lze charakterizovat jako bezkoncepční přešlapování na místě. Záměr na rekonstrukci a dostavbu KD Slavie byl odsunut na neurčito, takže zjevně dojde jen na nejnutnější opravy, aby se zabránilo další devastaci historické budovy. Nekonečné a mnohdy i nekompetentní diskuse se vedou nad osudem Domu umění na centrálním českobudějovickém náměstí, jehož stav neodpovídá svému vznešenému názvu. Současné vedení města bez jednoznačného stanoviska připustilo do hry i zcela nejasné plány na stavbu koncertního a kongresového centra Rejnok v areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech, přestože soukromý investor i po letech není znám. Jedním dechem však někteří radní hovoří o možné stavbě multifunkčního kulturního domu na Mariánském náměstí, přičemž neexistuje ani základní analýza o jeho potřebě, možnostech využití a předpokládaných provozních nákladech. A nyní se dokonce dozvídáme, že do absolutní nejistoty se zahalila i právem prosazovaná stavba nového otáčivého hlediště v českokrumlovské zámecké zahradě,“ upozorňuje předseda hnutí Občané pro Budějovice a zastupitel Ivo Moravec.
Nejistota vládne nejen nad plánovaným vyhlášením architektonické soutěže na novou rekonstrukci točny, jemuž brání chybějící nominace dvou členů z UNESCO do soutěžní komise. Vedení města nyní přiznalo, že na vlastní stavbu nebude mít v dohledné době peníze a potřebné finance nepůjdou čerpat ani z evropských fondů.
„Je jasné, že bez jasné a dlouhodobější koncepce rozvoje kultury v našem městě se nikam nepohneme. Tu ale nelze připravit bez účasti těch, kteří se na kulturním dění někdy až s obdivuhodným zápalem podílejí. Na městu není kulturu řídit, ale vyslyšet její aktéry a připravit jim postupně takové podmínky, které jim pomohou zvyšovat kulturní vzdělávání i kvalitu života občanů našeho města,“ zdůraznil člen územního výboru zastupitelstva Tomáš Chovanec (HOPB).
