Nelze z vlastních neúspěchů vinit ostatní. Vznešené úmysly nestačí, je třeba i reálných činů. Těch jsme zatím bohužel od pana Antonína Kazila, který se Deníku v pátek 1. srpna svěřil se svým odhodláním postavit koncertní centrum podle návrhu Jana Kaplického přezdívané Rejnok stůj co stůj, příliš nedočkali. Namísto toho se dopustil několika velmi zavádějících výroků. Zejména agresivní výpad vůči představitelům Občanů pro Budějovice, z nichž činí výhradní viníky dosavadní neexistence Rejnoka, je velmi neférový.
Za pár dní uplyne šest let od chvíle, kdy Jan Kaplický s panem Kazilem představili Rejnoka veřejnosti. Město poskytlo pozemky, bryskně změnilo územní plán. Navíc na svůj náklad upravilo projekt dopravního řešení (včetně parkování) v daném místě, aby kapacitně vyhovoval budoucímu provozu koncertního a kongresového centra.
Přitom původně se měl Rejnok začít stavět už na jaře roku 2010. Avšak dodnes neznáme ani jméno investora a nevíme, zda se tedy vůbec bude stavět… To opravdu není chyba rady města a už vůbec ne představitelů HOPB.
Našlo se nemálo odborníků, kteří kritizovali postup, kdy se nejprve vyprojektuje taková obrovská a výjimečná stavba a pak se teprve hledá pozemek, kam ji posadit, místo aby se postupovalo opačně. Přesto jsme navzdory kritice do takového kompromisního řešení šli. Protože tu snad Rejnoka nechceme?
Diskuse o Rejnokovi se v radě i v zastupitelstvu vede napříč politickými stranami, v každé na něj existují různé názory. Těžko může někdo obviňovat zrovna naše hnutí, že se staví proti kultuře nebo oživení města. Naopak jsme za poslední čtyři roky otevřeli dveře všem, kteří by se na ně předtím báli zaklepat. Právě Občané pro Budějovice deklarovali a setrvale usilují o to, aby Budějovice nezůstaly průměrným městem. Proč bychom zrovna my měli Rejnoka nechtít?
Ukončení blokace pozemků pro Rejnoka neznamená nic jiného než ukončení blokace. Nikoli definitivní odmítnutí stavby. To, že si město jako vlastník pozemků v nájemní smlouvě stanovuje termín, do kdy stavba bude postavena, je naprosto standardní, dělá to u všech takových smluv. O pomníčky nenaplněných snů v podobě zpustlých pozemků nebo nedostavěných ruin nikdo nestojí.
Jestli něco Rejnokovi opravdu nepomáhá, jsou to jedině tajnosti a neochota pana Kazila vyhovět oprávněným podmínkám svého partnera – totiž radnice. Která tu není proto, aby plnila velkolepé sny jediného člověka, ale dbala o zájmy všech svých obyvatel.
Juraj Thoma, Ivana Popelová, Jiří Šesták, Ivo Moravec,
radní města za hnutí Občané pro Budějovice
